pondělí 10. února 2014

Večírek s královnou

Jak to, že jste na něm taky nebyli? Ve čtvrtek 6.2.2014 se konal v mé oblíbené Slowpeci večírek s královnou sushi - Bárou Rektrovou alias Sushiqueen a byl ještě povedenější než jsem čekala. Ale nezoufejte, že jste tentokrát chyběli, pokusím se vám průběh večera přiblížit a nalákat vás tak na další kolo.


Nebyl to můj první sushi večer s Bárou, ten jsem absolvovala v rámci SCUKu, pro který Bára udělala vzdělávací sushi kurz, samozřejmě s ochutnávkou. Sushi mám moc ráda, jím ho asi 15 let a nejspíš se na české poměry řadím mezi jeho nadprůměrné konzumenty. Díky Báře jsem přišla na to, že skoro všechno dělám špatně :).

Těžko vám zprostředkuju tu atmosféru a chuť, ale prozradím něco z toho, co jsem se dozvěděla, a co jsme všechno ochutnali.

Nejvíc mě šokovalo, že:
  • je normální jíst sushi rukama
  • japonci pijí k sushi zpravidla pivo, sushi + saké k sobě neladí
  • wasabi v tubě, které tu běžně používáme, nemá s pravým wasabi skoro nic společného, je ho tam minimální množství
  • pravé wasabi je pekelně drahý kořen, špatně se pěstuje a rychle se kazí, je silně aromatické, ale nijak hrozně nepálí, porce pravého wasabi pro 1 osobu vyjde cca. na 1.000 Kč
  • a teď se podržte, wasabi se nemíchá do sojovky, ale lehce se s ním potře kousek ryby, aby působilo jako chuťový akcent, ne aby přebilo chuť ryby
  • sashimi (ryba nakrájená na tenké plátky bez rýže) se nepovažuje za předkrm, ale naopak je vhodnější začít nigiri (plátek ryby na bochánku rýže), které je chuťově jemnější
  • na sushi je nejdůležitější rýže, sushi je totiž v překladu rýže ochucená octem, naučit se udělat z rýže bochánek na nigiri, je to nejtěžší a vyžaduje to roky praxe, aby byl nadýchaný a zároveň kompaktní až do chvíle než ho dáte do úst
  • co kousek sushi, to jedno sousto, v opravdovém japonském sushi baru sushi mistr sleduje i to, jak máte velká ústa a velikost sushi tomu uzpůsobí
  • pokud si budete v opravdovém sushi baru máchat sushi v sojovce s wasabi jako v bazénu, sushi mistr vám bude posílat horší kousky, aby na vás neplýtval tím nejlepším, když si toho nevážíte
  • sushi v žádném případě nepatří do ledničky (rýže tvrdne), v kondici vydrží dejme tomu 3 hodiny, pokud se uchovává v chladné místnosti.
Ono toho vlastně bylo ještě hrozně moc. Bára a její kolega Yuki jsou totiž trochu jako hodný a zlý policajt, resp. Bára pořád mluví a Yuki pořád mlčí. Jeden bez druhého, by ale fungovat nemohli. Dokonalá souhra, řekla bych. Zábava + informace + skvělé jídlo, co byste mohli chtít víc?

A co jsme všechno měli?

Začínali jsme nigiri s mořským vlkem - suzuki se špetkou čerstvého zázvoru a k němu sashimi z dvoubarevné žlutoploutvé ryby - hamachi. Nigiri bylo kompletně dochucené tak, abychom nemuseli použít ani sojovou omáčku ani wasabi.


Následovala lososová série. První nigiri Yuki opálil pistolí na créme brulée, takže losos byl "opečený" a neskutečně dobrý. Následovalo klasické sake nigiri s lososem, maki rolky tedy rolky z venku obalené řasou, v našem případě obsahovaly kromě rýže ještě lososa, avokádo na tenoučkou nakrájenou okurku, obrácené rolky, kdy řasa je uvnitř a rýže zvenku, rovněž s lososem a dozdobené sezamem. Stejné suroviny, jiný způsob přípravy a ve výsledku překvapivě jiná chuť.


Pak přišlo mé oblíbení sashimi ze žlutoploutvého tuňáka maguro a ebi nigiri s krevetou, viz první fotka.

Finále bylo impozantní, jakoby dělané přímo pro mě. Moderní verze sushi, jak jej na císařském dvoře uřčitě nejedli, ale já bych ho mohla pořád. Obrácená rolka, ukrývající smaženou krevetu, přikrytá plátkem manga. A k ní futomaki rolka s grilovaným úhořem unagi a čerstvým koriandrem.


A málem bych zapomněla, na závěr jsme hráli veselou japonskou hru, jejíž tajemství neprozradím, a vyhrála jsem asi milión hůlek a podložku na přípravu rolek :).

Já vím, já vím, teď je vám líto, že jste si to nechali ujít, nebo že bydlíte hrozně daleko atd.. Nebuďte smutní, Bára a Yuki cestují po celé republice a dělají sushi osvětu. Teď míří zrovna do Ostravy. Ale hlavně, takový večírek rádi uspořádají i pro vás. Vyzvěděla jsem, že ideální je 10-15 osob a už vím, jak letos s kamarády oslavím svoje narozeniny. Vážně to stojí za to.

Díky Báře a Yukimu, Katce Abtové ze Slowpece za uspořádání večírku, Jirkovi Chomátovi za fotky pořízené akčně Iphonem jen tak na Fb (některé jsem bez dovolení trošku ořízla) a všem za milou společnost. Hrozně jsem si to užila.

8 komentářů:

  1. Diky za clanek, ikdyz se divim, ze pro tebe byly tydle veci novinka:)
    Me prekvapilo akorat to, ze to jedi rukama.. Na sushi s Japoncema chodim pravidelne (vetsinou Katsura), v Japonsku jsem taky chvili pobyl a uprimne receno jsem to nikdy nevidel. Ale mezi kamaradama, ne kolegama, by to treba bylo neco jinyho..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No vidíš a já nikdy v Japonsku nebyla a s japonské kamarády jsem měla jen v Irsku, kde jsme na sushi nechodili, takže jsem se ráda přivzdělala. Ale musím říct, že to byly novinky pro všechny zúčastněné. Když někomu řeknu, ať si nemíchá do sojovky wasabi, kouká na mě jak na blázna, páč se to tak přece dělá. Že je v běžně prodávaném "wasabi" skutečného wasabi jen 2% mě taky doteď nenapadlo, atd... Na sushi mám v Praze nejraději Hanil.

      Vymazat
  2. Tam jsem nebyl.. Mimochodem, naposledy jsem byl v Tokyu před Vánocema. Jdu tam na Running sushi (napereš se do dvěstěpadesáti korun, žádný maki, pouze Nigiri a vejš, čaj zdarma). Klasickej ostrůvek uprostřed kde jsou zavřený tři Japonci, makaj a dokola jezdí pás s jejich výtvorama. Sednu si, přede mnou sojovka a zelenej prášek. Myslim si, že wasabi. Ač vim, že se to nedělá, prostě to mám rád - takže si chci naprat to wasabi do sojovky. Plácnu si to do mističky, přijde obsluha a povídá: "Sorry, that's green tea":)
    Petr

    OdpovědětVymazat
  3. Kačko, jseš si jistá, že to byl tuňák modroploutvý? Ten je opravdu na pokraji vyhubení, v EU se nesmí lovit a v Česku jsem se s ním snad ani nepotkala. ono to dost mate, protože to nijak slavné není ani s tuňákem žlutoploutvým. Btw, Hamachi není tuňák, ale Yellowtail, což je skupina tří příbuzných ryb: Yellowtail, Amberjack Yellowtail a Amberjack. Česky se jim říká originálnš žlutoocasá ryba. ;-)
    Nezlob se za "lekci", tak trochu do sushi taky dělám, tak mi to nedalo. ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky my se s Bárou stydíme, po konzultaci opraveno. Za lekci naopak díky, mám ráda pozorné čtenáře.

      Vymazat
    2. Stydím se především já, protože se obávám, že jsem tam ty ocasy, ploutve a barvy trochu pomotala. Kačka je v tom nevinně :-)

      Vymazat
    3. :), příště tě budu kontrolovat. Doufám, že klapne ta Tea Mountain.

      Vymazat
  4. No, a já to vždycky jako v bazénu
    míchal a říkal jsem si, proč na mě všichni tak divně čumí. Tak teďka už vím proč, díky. Možná že zase po pár letech dostanu odvahu a na nějaké to sushi se vydám. Možná bych se mohl naučit jíst i s hůlkama. To už si ale asi moc věřím.

    OdpovědětVymazat