sobota 28. května 2011

PF PFF

Tak na rovinu. Prague Food Festival rozhodně není akce, na kterou bych se chystala a těšila celý rok. Před lety, kdy ještě PFF nebyl PFF a byla to jen akce pro zvané, kde se prezentovaly všechny restaurace první desítky Maurerova výběru (i ten se možná takhle tenkrát nejmenoval), jsem se těšila a chystala strašně moc a doufala, že si táta nezvolí za doprovod někoho jiného. Jasně, tenkrát jsem taky netrávila několik večerů týdně po restauracích a tak, ale každopádně to pro mě byl vždycky obrovský zážitek. Pak se z toho všeho stala parádní komerční akce, které sice předchází večer pro zvané, ale já zvaná nejsem, sic dostávám vždycky 2 vstupenky na některý z festivalových dnů.

Na festivalu pak vždycky kafrám úplně stejně. „To si fakt nikdo nedokáže spočítat, že za ty peníze (poměr velikost porce/počet grandů) by dostal jídlo v příslušné restauraci, seděl by u stolu, jídlo by mu přinesli, aniž by stál frontu, nejedl by plastovým příborem, atd?“ Mně trošku vadí to, že je festival představován jako možnost obyčejných lidí ochutnat neobyčejná jídla na neobyčejném místě za neobyčejně výhodné ceny. Především ceny za výhodné prostě nepovažuju a opravdu by mě zajímal výsledek, kdyby se podle gramáže porce spočítalo, kolik by stálo totéž jídlo v daném podniku. Neobyčejnost míst, kde se festival koná, potvrzuji. Jsem holka, co se dokáže dojmout pohledem od řeky na Hrad, ale! Co naplat, když na těch překrásných místech není kde jíst. Stolů je na festivalu vždycky zoufale málo. Čím krásnější místo, tím striktnější památkářská pravidla. Letošní ročník je vážně na úžasném místě, akorát snad celé zahrady jsou kulturní památkou, včetně trávníků, na které nelze vkročit, takže úzkými uličkami se často nedá projít, jídlo není kde sníst a hlavně si ho nezkoušejte odložit na nějakou zídku, okamžitě přijde pán z bezpečností agentury a vysvětlí vám, že takhle tedy ne.

Ale přiznávám, že jsem s tímto svým názorem celkem osamocená a většina mých kamarádů si PFF pochvaluje a já jsem ráda, protože jako myšlenka mi to přijde geniální, určitě by mě strašně bavilo takovou akci organizovat a ještě víc bych byla pyšná, kdybych jí vymyslela. Posledních pár dní hodně přemýšlím o tom, kolik lidí opravdu dělá práci, která je baví a zároveň se jí uživí nejméně tak, jako kdyby dělali něco, co je sice tak nebaví, ale umí to a vynáší to. Takže všechna čest...

A taky bych chtěla navštívit takovou akci v Londýně, Berlíně, ale klidně i v Brně.


PFF jsem navštívila v pátek odpoledne a utekla kolem 17.30, akorát když se dost rozpršelo. Počet návštěvníků byl celkem únosný, nikoli však úměrný počtu stolů, u kterých se dalo jíst. Jako první jsem ochutnala u stánku Hergertovy Cihelny tuňáka smaženého v tempuře s bramborovým pyré s wasabi a demi glace s gari zázvorem. No, tuňák mě na zadek neposadil (a to ani kdyby bylo kam), kaše byla zajímavá (další pokrm ke snadnému okopírování), ale málo slaná, za to ta omáčka mi přišla fantastická, zázvoru tak akorát, aby nepříjemně neštípal, vážně povedená. Každopádně tuňákové/lososové rolky v SaSaZu rozhodně nezaostávají ani o krůček, to mi věřte.

Rozpolcený dojem ve mně zanechala i údajně pomalu pečená hovězí květová špička s jarní zeleninou a omáčkou z medvědího česneku u Phenixu. Maso mělo konzistenci, která plastovým příborem prostě nešla zvládnout, jakkoli ochucené bylo dobře. Mnohem lepší byla ale omáčka z medvědího česneku se smetanovým základem, která doplňovala dobře udělanou zeleninu.


Na co jsem se nejvíc těšila a co mě nejvíc zklamalo? Levandulová panna cotta s jahodovým tatarákem od Aromi, fakt. Pravidelní čtenáři vědí, že s levandulí teď hodně experimentuju, takže jsem se těšila na inspiraci. No a vlastně se mi inspirace dostalo, protože tahle panna cotta mě zklamala natolik, že jsem se hned po návratu domů pokusila vymyslet recept na mnohem lepší provedení. Co byste řekli opravdu levandulové panna cottě třeba s pěnou z bílé čokolády a pár kvítky navrch? Jen bílá a fialová? Rozmixované jahody s cukrem navíc se mi zdají celkem zbytečné, dokonce si myslím, že levandule se s jahodami i trošku tluče. A Riccardo, příště trochu méně želatiny, per favore!


Naopak největší radost mi udělali v La Gare. Byla u nich legrace, fronta odsýpala a tarte flambée i tarte tatin byly skvělé nejen chutí, ale i poměrem cena/výkon (2 G/kus). Neváhejte tam utratit pár géček. A víte co je super? Že recept na tarte flambée z La Gare prozradil Pavel Maurer v posledním Espritu Lidových novin, takže to možná už zítra zkusím a podělím se s vámi.

A nejlepší zážitek ze všech ročníků PFF? Když jsem vloni v kruhu svých milých se skleničkou Leffe Bruin v ruce poslouchala Paroubkovu rezignaci. A protože jsme skoro všechno propili, šli jsme se pak najíst do Café de Paris. To byl panečku den!

P.S. Dlouhatánská fronta byla u Mozaiky, kde se podával hovězí jazyk „sous vide“ s kroupovým rizotem. Zuzka i Martin z něj byli celý pryč. Taky jim moc chutnala paštika od Florentýny a bůček u Budha Baru.

22 komentářů:

  1. KONEČNĚ někdo se stejným názorem na vývoj kolem PPF...

    OdpovědětVymazat
  2. Hezky pěkně! Mám rozepsán článek v naprosto stejném duchu, ale vyjde asi až v pondělí. Jinak na Taste of London, obdobu PFF v UK, se letos chystám. Tak pak podám zprávu, jak podobnou akci zvládají za kanálem.

    OdpovědětVymazat
  3. "gelatina cotta" to byla, souhlas ;) btw ani jejich maso, ležící hodinu pod lampou taky moc netrefilo cíl, odminule propad. suchou špičku jsem bohužel chytli taky. u mě vyhrál paulus a alcron s telecím hrudím, to byl fajn nápad (hlíva použitá podobně jako špek nebo slanina) i provedení (správně udržované maso i kaše, všechny komponenty na jedničku), k pití vína z veltlin. cuveé letohrádek mi přišlo jako geniální nápad vzhledem k akci. ne jako u ostatních vinných stánků, kde na to šli prostým napálením ceny.

    OdpovědětVymazat
  4. Všichni: Pane jo pánové, a já si myslela, jak bude můj názor kontroverzní... jsem ráda, že se shodujeme. Na telecí hrudí jsem poslala všechny dnešní návštěvníky, snad si to užili.

    Jižní svah: Taste of London budu asi letos jen závidět, ale potom, co si všechno přečtu na blogu, mě to určitě přiměje vyrazit příští rok. Obecně si myslím, že v jiném městě, kde člověk nemůže do restaurace každý den, je taková akce atraktivnější.

    Cuketka: gelatina cotta mě fakt pobavila, asi se neudržím a Riccardovi to řeknu, až na něj příště narazím :)
    Tak teď už jen udělat v Brně trucpodnik :)

    OdpovědětVymazat
  5. Jojo,tak nějak tu celou letošní slávu cítím taky :-(
    Myslím, že rok 2012 budu sledovat z povzdálí.
    Ale levandulka mi docela chutnala, jen mne rušil ten jahodový přeliv a s kamarádkou jsme říkaly,že to doma vyzkoušíme, ale přidáme o něco více levandule, pravděpodobně jahody nahradíme lehce lev. kvítky... Ještě to promyslíme a doladíme ;-)

    OdpovědětVymazat
  6. Jo, tak takhle přesně to taky cítím. S mužem jsme nostalgicky vzpomínali na ty první akce.
    Byli jsme tam dneska a snesitelné to bylo tak od 12 do 13 hodin. S dohledem nad kulturní památkou jsme měli taky co do činění. Chlápek z bezpečnostní agentury vystartoval po manželovi, když šel na WC, že mu napaří pokutu 500,- kvůli trávníku, ale to, že tam někteří hulili a smrděli nám pod nos při jídle, tak to je moc nevzrušovalo.
    Stolky by se daly napočítat na prstech jedné ruky a davy lidí byly obrovské.
    Řekla bych, že těžce předražené to bylo už loni a letos snad ještě víc.
    Taky se z toho vypovídám na blogu, ale asi až zítra.

    OdpovědětVymazat
  7. Bali: To je právě ono, přišlo mi, že ty jahody jsou tam úplně navíc, levandule je cítit hrozně málo a želatiny bylo hrozně moc. Zkusím to s levandulovým cukrem, přidám pár květů a pár použiju jako dekoraci.

    Ditta: Chudák Josef, ale mohli jsme z toho mít pěknou právní kauzu, pochybuju, že by securiťáci mohli rozdávat nějaké pokuty :). A s těma cenama, absolutní souhlas, já se nad tím pozastuvuju už tak 3. rok, ale letos to bylo opravdu přepálené.

    OdpovědětVymazat
  8. Jo, Pepa to asi odnesl za všechny zadupávače trávníků. Na druhou stranu to bylo veliké zadostiučinění pro Františka. Když jsme se různě vyhýbali davům někde i přes trávník, když jsem se málem u Kempinských přerazila o cedulku o zákazu vstupu na trávník, tak pořád říkal, že překračujeme zákon, že se to nesmí,... A pak tatínek, slušňák od přírody, dostane sprdunk. Samozřejmě to okomentoval slovy, že nám to říkal. Asi si myslel, že jsme ho neslyšeli, tak nám to ještě pak opakoval několikrát. :-))

    OdpovědětVymazat
  9. Ditta: Vypada to, ze vam z Frantiska roste pravnik, to mu chvalim :)

    OdpovědětVymazat
  10. Ad Paroubek... To Vám stačí ke štěstí tedy hodně málo...

    OdpovědětVymazat
  11. Anonymní: No vlastně máte pravdu, ke štěstí mi stačí relativně málo, strávit parádní den s lidmi, které mám ráda na krásném místě. Panu Jiřímu za to zásluhy nepřipisujte a čtěte pozorněji, aby vám třeba neunikl opravdový obsah sdělení. Kačka

    OdpovědětVymazat
  12. Ja naopak byla natesena uz mesic dopredu, ale patecni a sobotni ohlasy mi to pekne pokazily a sla jsem v nedeli s obavami... Nakonec jsme si to bajecne uzili, i kdyz priste bych uvitala nejake min nobl misto a chtela bych si s sebou vzit deku a udelat si na trave piknik... Zelatina-cottu jsem vynechala, dala jsem si macaron u Alcronu a musim rict, ze teda umim lepsi... Lucie

    OdpovědětVymazat
  13. Kačko,
    s manželem jsme se shodli, že levandulová panna cotta chutnala spíš jako mýdlo (ne, levandulové mýdlo jsem nikdy nejedla, ale takhle bych si představovala, že chutná) :-) A souhlas - ty jahody k tomu se naprosto nehodily!!!
    Marcela

    OdpovědětVymazat
  14. Lucie: Jsem ráda, že jste si to užili i přes moje a dalších kafrání. Nechtěla jsem, aby to znělo jako planá kritika, ale spíš jako podnět pro zlepšení.

    U Alcronu jsem ti samozrejmě věnovala tichou vzpomínku, uvažuju teď o podnikatelské kariéře, myslím, že makrónkový podnik by nebyla špatná cesta, samozřejmě v kombinaci s Doubleshotí kávou, jdeš do toho :)? K.

    OdpovědětVymazat
  15. Marcela: Zajímavé, mně tam totiž přišlo té levandule málo, každopádně je to hodně specifická chuť, která nemusí každému sedět... Když budete mít příležitost, zkuste levandulovou bábovičku od Kokina, třeba na trhu na Jiřáku, uvidíte, jestli to bylo nepovedenou panna cottou nebo vám nesedí levandule obecně. A bez jahod, samozřejmě :). K.

    OdpovědětVymazat
  16. ... no ja doufam, ze si to poradatele vezmou k srdci, protoze urcite je co zlepsovat :-) Za me to bylo docela fajn, ale to asi proto, ze ja takove podniky, ktere se na festivalu prezentovaly, nenavstevuju bezne a vetsinu z nich ani pri slavnostni prilezitosti... Takze za cenu jedne vecere mam tady ochutnani mnoha ruznych jidel... Ale i tak mi letos chybelo nejake wow! jidlo - mozna uz jsem moc rozmazlena, ale hlavne u dezertu jsem si skoro u vsech rikala, hmmm umim lepsi...

    Makronkovy podnik s doubleshoti kavou? To by bylo cool!
    Lucie

    OdpovědětVymazat
  17. Problém PFF je, že už se nejedná o to, kdo je nejlepší, kdo se chce prezentovat nebo kdo chce zvýšit gastronomickou gramotnost národa, ale jen kdo je ochoten platit panu Maurerovi. Pokud se mýlím, tak mne opravte. Platí se 150.000 Kč za stánek na 3 dny + 40% z tržby (ano nespletl jsem se, nikoliv ze zisku, ale z tržby). K tomu nutné připočítat náklady na personál a taky nutnost mít vlastní nebo si za další peníze zapůjčit mobilní techniku. Takže suma sumárum to odhaduji v lepším případě na nějakých 300.000 Kč za 3 dny výdajů. Ziskové to pro účastníky být nikdy nemůže, to je jen pro pana Maurera.
    Na tyhle podmínky mohou přistoupit buď velké hotely, pračky peněz nebo úplní blázni. A ze složení účastníků je vidět, že to platí na 100%. Proč na tomto festivalu nebyl ani jeden ze trojice nejlepších restaurací Maurerova výběru ?

    OdpovědětVymazat
  18. Anonymní: PFF určitě není pro restaurace primárně výdělečný podnik, z mého pohledu je cílem prezentace podniku, která by měla na návštěvníky udělat natolik dobrý dojem, aby měli důvod restauraci navštívit, nikoliv rychlý okamžitý zisk.

    Vámi uváděná čísla úplně neodpovídají skutečnosti, parádní pohled zevnitř nabízí Matesola na svém blogu, doporučuju:

    http://matesola.blogspot.com/2011/05/jak-dal-pff.html

    Ale z pohledu organizátora je to přece dokonalá akce, pokud mají restaurace zájem se zúčastnit a návštěvníci se dostaví (a hodně z nich si PFF chválí), je to důvod ke spokojenosti a pro mě k obdivu, že to funguje. Kačka

    OdpovědětVymazat
  19. Kačko Žvýkačko - údaje, které jsem uvedl vycházejí z nabídky, kterou aurer restauracím dával. Možná, že se v průběhu času procenta z tržby změnila, nicméně ani tak to není reálná částka.
    Opakuji, že normální restaurace si nemůže dovolit dát 300.000 Kč za jednu akci, jejíž efekt pro budoucí návštěvnost podniku je velice diskutabilní. Ohledně účastníků - zkuste navštívit některé ze zúčastněných podniků (samozřejmě výjimkou jsou hotelové restaurace) ať vidíte, jak je o ně mezi hosty zájem. S naprostými výjimkami, které jsou místem setkávání zahraničních manažerů zejí prázdnotou a jejich ceny jsou přesto astronomické.
    Ano PFF funguje, pan Maurer je dobrý organizátor a manažer, to nikdo nezpochybňuje. le jak to pomáhá české gastronomii je velkou otázkou. A proč je už podruhé festival na Hradčanech? No protože ho z nemalé části plní zahraniční turisté, pro které je to pěknou atrakcí, ale restauracím nebo úrovni gastronomie to nijak nepomůže.
    Ale zcela určitě si v tak ekonomicky silném regionu, jako je Praha, takový festival najde dost a dost návštěvníků vždy a vždy se najdou restaurace, které se účastní.

    OdpovědětVymazat
  20. Anonymní: Přiznám se, že úplně nechápu, o čem tu vedeme polemiku. Asi se shodneme, že místo nebylo šťastně zvolené a ceny byly vysoké. Výši nájmu za stánek neznám, vypadá to, že nájemci jsou vázáni mlčenlivostí, z více zdrojů vyplývá, že kromě nájmu platí restaurace organizátorovi 30% z utržených grandů. Že mají další veliké náklady na vybavení stánku, zaměstnance atd. je nepochybné. Přesto třeba Bistro Florentýna, o kterém píše Matesola skončilo na PFF v plusu, byť se nejedná o hotel, místo setkávání manažerů ani nezeje prázdnotou. Je to nový podnik, který si rychle získal popularitu pro kvalitní jídlo za rozumné ceny. Vaše argumenty neplatí ani pro La Gare/Les Moules, Mozaiku, Lokál a další.

    A že je to pro organizátora, jako podnikatele, především výdělečný podnik, na tom snad není nic špatného, nebo jo? Proč by měl mít povinnost pozvedat úroveň české gastronomie? Dokud se najdou restaurace i návštěvníci ochotní platit, je to prostě zákon nabídky a poptávky a je funkční a pan Maurer si může mnout ruce.

    Já bych za vlastní peníze šla raději do Sasazu, Cafe de Paris nebo Na Kopec a festivalu se účastním proto, že vstupenky dostávám, byť od táty, který za ně platí. Ale stejnou úvahu může udělat každý, na PFF nejít a třeba se tím snažit přimět organizátora k zamyšlení. Planně kritizovat mi prostě nepřijde fér. Kačka

    OdpovědětVymazat
  21. A jaká byla káva? Klasicky z automatů? Bohužel jsem PFF nestihnul ... snažíme se tam už 3 roky dostat, ale je to prostě neprůstřelné :(

    OdpovědětVymazat
  22. Jarda: Zdravím do Kolumbie a hlásím, že káva jako obvykle, alespoň myslím, že je to vždycky propagace určité značky kávy (z dřívějška si pamatuju Davidoff)a nějakých automatů,tentokrát Kimbo + automaty DeLonghi, káva je pak zadarmo, fronta veliká a návštěvníci šťastní a já si dám doma tu od vás:). Kačka

    OdpovědětVymazat